Domů / Vinné sklepy na Zámku Mělník
Kategorie
Výrobci
Náš nový kalamář

Vyzkoušejte naše oceněná vína v našem exkluzivním, nově navrženém kalamáři. Doporučujeme Grande cuvée bílé a červené. Vína ze Chateau Mělník přináší jedinečný chuťový zážitek spojený se speciální vizuální podívanou!

Vinné sklepy na Zámku Mělník

O zásadní rozvoj a rozšíření vinohradnictví a vinařství na Mělnicku a v Čechách vůbec se výrazně zasloužil císař Karel IV., který dal do Čech v roce 1351 přivézt burgundské odrůdy révy vinné. Jednalo se o tzv. roučí, modrou odrůdu, zřejmě Mlynářka, Rulandské modré i Jakubské. Charakter mělnické krajiny srovnával s francouzskými oblastmi Champagne a Burgundsko.

Geologie vinic mělnické vinařské podoblasti je velmi rozmanitá„Mělnické půdy obsahují prvohorní usazeniny, břidlice, buližníky a červené jíly, které jsou překryty druhohorními usazeninami, různými pískovci, opukou, vápenitými slíny a jíly. Ve vinohradech převládají lehčí hlinité a písčité půdy s obsahem vápna vhodné pro pěstování modrých odrůd“

Už ve středověku se zdejší vinaři zaměřili na pěstování burgundské modré odrůdy Pinot Noir (Rulandské modré). Centrem oblasti je město Mělník, které leží na soutoku Labe s Vltavou a právě tyto řeky jsou zdrojem teplých podzimních par a častých mlh, které přispívají k osobitému charakteru zde vyráběných vín. Krajina je tvořena úrodnými rovinami a kolem řek se slepými rameny je pokryta zbytky lužních lesů. Vinice jsou vysázeny především podél řek, které jsou lemovány vyššími terasovitými opukovými břehy. Podnebí je spíše sušší a teplejší. Město také dokládá svoji vinařskou minulost rozsáhlým sklepením v centru města, zbytky viničních zdí a v neposlední řadě o tom svědčí i názvy v místním místopise jako jsou například ulice Ve Vinicích a Vinohrady Karla IV nebo obec Kelské vinice. 

Vinařská historie rodu Lobkowicz se datuje k roku 1753 kdy se hraběnka Marie Ludmila Černínová z Chudenic provdala za Augusta Antonína Josefa, knížete z Lobkowicz. Věnem byly čtyři vinice: Sirotčí, Stará, Mečířská a Redlichova o celkové výměře 19,5 ha. V roce 1798 přivážejí z Francie 6 000 kusů sazenic burgundské révy a v letech 1729–1803 rozšiřují výměru vinic o dalších 8 - přikupují Štemberskou, Sázenou, Čenkovskou, Celestínskou, Dolhovku, Kriegerstein, Na Svini a Turbovice.

V roce 1808 zámecké vinařství přikupuje vinici Koráb a v roce 1873 Jiří Kristián, kníže z Lobkowicz, rozšiřuje zámecké vinařství o vinici Vraštilku a najímá vinici Thunovskou (roku 1902). Majitel panství Jiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908) se zasloužil o vybudování vinice Sv. Ludmily, která je osázena burgundskou révou a dává Mělníku jeho typický vzhled, který je charakteristický pro Mělník i v dnešní době. Vinice je umístěna ve svahu pod zámkem, byla osázena 15 537 keři révy vinné a zaujímala plochu 1,8 ha.

Největšího rozmachu dosahuje zámecké vinařství v době kdy byl majitelem panství JUDr. Bedřich, kníže z Lobkowicz (1881 – 1923), kdy přikupuje vinice Trautmanku, Klamovku, Venclovku, a pronajímá si městské vinice v Mělníce a v obci Tuháň. Nechává vybudovat pod nádvořím zámku Mělník nový moderní sklep sv. Josefa. Zavedl také výrobu šumivého vína, mělnického sektu, jehož výrobu znal z francouzské vinařské oblasti Champagne. V roce 1904 se podařilo vyrobit originální sekt vyrobený z klaretu (na Mělnicku zvaný Labín), získaného lisováním celých modrých hroznů. Úspěchu dosahovalo i známkové víno Ludmila, pro které je typická láhev zvaná kalamář a je vyráběno dosud. V roce 1912 si pronajímá na 18 let dolnobeřkovské vinice a přikupuje pozemky, které by byly vhodné pro pěstování révy vinné jako vinice Zdenčina. V roce 1930 se pronajaté dolnobeřkovské vinice stávají majetkem Lobkowiczkého vinařství výměnou za pivovar.

Lobkovické vinařství mělo tehdy 135 ha vinic a to představovalo 85 % veškeré vinohradnické plochy na Mělnicku.